V 1984 režim záměrně zužoval jazyk, aby donutil lidi myslet méně a pasivněji. Dnes to děláme sami sobě, s pomocí AI.

AI zesiluje tóny, které už ve společnosti jsou.

AI audit odhalí slabá místa a přinese rychlé optimalizace tam, kde už AI používáte. AI mapování vám otevře nové možnosti a připraví plán pro smysluplné využití AI do budoucna.

AI doba přináší nový standard pro práci a komunikaci, v pracovní sféře se to projevuje už nyní, ale přelévá se to i do soukromé sféry. Je to strukturovaný, kontextuální a přitom velmi srozumitelný jazyk.

Hodnoty nelze naprogramovat. Hodnoty nejsou databáze. Nejsou seznam. Jak bychom tedy mohli očekávat, že stroj je převezme přes API?

„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi: kdo je na světě i v zemi zdejší nejkrásnější?“ Známe tu pohádku. Známe i její tiché varování. Zrcadlo vždy odpoví podle pravdy.

AI je žrout elektřiny, to je teď jedno z nejvíc trendy témat, objevuje se v příspěvcích, článcích i v komentářích. Ale zkusil se někdo zamyslet nad tím, kolik elektřiny žerou třeba sociální sítě?

Halucinace AI nejsou jen chybami modelu. Jsou místy, kde se rozpadá iluze objektivity.

Když se rozpadne civilizační příběh, který držel pohromadě čas, smysl a hodnoty, člověk zůstane osamocený, bez narativu, který by mu říkal odkud přichází, proč tu je, co je jeho úkolem.

Umělá inteligence (generativní AI současnosti) je obvykle vnímána jako nástroj nebo hrozba. Jen málokdy se o ní uvažuje jako o zrcadle. V tomto textu jsem chtěla zkusit napsat, jak využít AI jinak, jako neutrální prostor pro sebezkoumání.

Nacházíme se v přelomové době, kdy staré pojetí lidské mysli přestává dostačovat nové realitě, ve které se čím dál více prosazuje AI. A jak to tak bývá, co člověk to názor, od naprostého strašení AI digitální demencí po nekritickou adoraci nové technologie.

Začátky nejsou nikdy snadné

Informace k ochraně osobních dat a využívání AI.

Kdo jsem a proč to dělám?

Kdo mne inspiroval a u koho se učím?

Jak to celé začalo?

A co dál?